Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu


Podle válečných deníků 6. armády a denních hlášení sborů se v kotli v polovině prosince nacházelo 230 300 Němců a jejich spojenců, z toho 13 000 Rumunů. Kromě toho k tomuto datu deníky uvádějí i 19 300 ruských zajatců a přeběhlíků. Z těchto 230 300 důstojníků a vojáků bylo k 24. lednu 1943 letecky evakuováno 42 000 raněných, nemocných a specialistů. 16 800 vojáků bylo podle sovětských hlášení od 10. do 29. ledna zajato. Při kapitulaci od 31. ledna do 3. února se podle sovětských údajů vzdalo 91 000 mužů, podle jiných údajů jich bylo na 130 000. Podle nedávno odtajněných zpráv sovětské NKVD se po kapitulaci v podzemí Stalingradu nacházelo zhruba 10 tisíc německých vojáků, z nichž asi 2 tisíce padlo při přestřelkách a 8 tisíc bylo zajato.
Celkem 80 500 německých vojáků padlo na stalingradském bitevním poli, část z tohoto čísla jsou i těžce ranění, kteří zůstali v posledních dnech bez péče a stravy
Vojáci wehrmachtu, kteří padli do zajetí, se nacházeli v žalostném stavu. Po dvanácti týdnech, kdy hladověli a byli vystaveni krutým mrazům ve stalingradském kotli, byli podvyživení a ztratili imunitu i vůči nemocem, které by za normálních okolností nebyly smrtelné. Tisíce jich zemřely již při pochodu do zajateckých táborů, další desetitisíce zemřelo v důsledku totálního vyčerpání a nemocí v zajateckých táborech v okolí Stalingradu. Tam přežilo pouze 33 tisíc mužů, kteří byli později transportováni na Ural a na Sibiř, kde pracovali v uhelných a uranových dolech. Do Německa se jich v 50. letech vrátilo pouze 6 tisíc.


Peklo na Volze vám budiž výstrahou, prosím neberte tuto otřesnou skutečnost na lehkou váhu.


Stalingradské drama
Sotva je nějaké jiné místo v našich myslích spjato s druhou světovou válkou jako je Stalingrad.Sotva se nějaká jiná událost války vryla do mysli tak traumaticky tak jako katastrofa na Volze.
Stalingrad, doslova masový hrob wehrmachtu, nezůstal za druhé světové války osamocen.Z něměckého pohledu však byl první.Lidé na frontě i v zázemí si náhle uvědomili, že právě nyní se rozhodlo kdo vyhraje válku.Ze strategického hlediska znamenala obrat ve druhé světové válce bitva u Moskvy v prosinci 1941.Z taktického hlediska byla bodem obratu bitva u Karska.Avšak psychologicky znamenala nejhlubší ránu bitva u Stalingradu.Po ní se začala vytrácet slepá důvěra Němců ve vedení.Teď už bylo možno přimět ,,soukmenovce" k pokračování odporu jen šířením pověstí o nové zázračné zbrani.MOskva 1941 znamenala konec začátku, Stalingrad byl počátkem konce.
Nejpozději od Vánoc 1942 byla ,,bitva" u Stalingradu sotva něčím víc než jatkami.Hitlerův generální štáb byl bezmocný, bezuzdné velikášství diktátora, rozhodnutého více než kdy jindy osudné město na Volze dobrovolně nevydat, stálo statisíce vojáků život.
Záznamy vojáků a lidí tehdy ze Stalingradu:


Jeden Němec jednou řekl mé matce: ,,To Stalin a Hitler spolu bojují, my za to nemůžeme.''Totéž nám říkali Rumuni:nebojují proti Rusku dobrovolně, nic proti Rusku nemají. Valentina Vasilenková.Tehdy ve Stalingradu


Ruské obyvatelstvo se chovalo nepochopitelně přátelsky.To nám nějak nešlo do hlavy, vždyť jsme byli jejich nepřátelé. Hans E. Schönbeck.Poručík 6.armády


To nebyla válka- to byla skutečná jatka.Kolik Němců přišlo o život, to nikdo neví.Kolik lidí z našich přišlo o život to neví také nikdo.Ale kolik kamarádů mi umřelo před očima, to vím bezpečně.Umím je vypočítat. Vladimir Charčenkov.Voják Rudé armády.


Tovární hala byla z jedné strany ruská, z druhé německá.A tak jsme tady seděli v budce pro mistra a pili kořalku, když tu jeden povídá:,,Chceš vidět jak umějí Rusové střílet?"A vystrčil z okna noviny.Udělalo to bum, a už v nich byla díra. Gottfried von Bismarck.Poručík 6.armády


Rusové nasazují děti, tak čtrnácti- až šestnáctileté. Hubert Kremser.Voják 6.armády



Kotel byl asi 40 kilometrů dlouhý a 20 kilometrů široký. Walter Baschnegger.Voják 6.armády


Teď má cenu každý drobek chleba, který jsme dříve jen tak smetli ze stolu.Jěště nikdy jsem se nenaučil vážit si tolik chleba našeho vezdejšího jako právě v těchto týdnech. Dopis odeslaný polní poštou ze Stalingradu 8.prosince 1942


Byli koně kteří už byli celé týdny po smrti, nafoukli se a už se začali rozkládat.Ty jsme ručními granáty roztrhali na kusy a koňské maso vařili ve vodě ze sněhu. Josef Schaaf.Důstojník 6.armády


Jednoho dne přišli kamarádi a přivedli psa.Povídám: ,,Co s tím psem chcete dělat?"-,,Porazíme ho." Pomyslel jsem si jen:,,Proboha!", protože právě v tu chvíli jsem se dostal k prahu, za který jsem už nemohl.Oni ho opravdu zabili, postavili vodu na oheň a v ního vařili.Nesnědl jsem ani gram.,,Waltře, zkus to taky, je to dobré; pro Číňany je to delikatesa."Řekl jsem:,,Jenže já nejsem Číňan." Walther Goebel.Voják 6.armády